Teď tady nechceme obhajovat nějakou násilnou asimilaci obyvatelstva, nechceme ani zasahovat do politické debaty ohledně přijímání/nepřijímání uprchlíků apod. Zde se spíše zaměříme na obecný vzorec. Všichni totiž víme, jak je hrozně těžké vyjít s kolegou z práce nebo s kamarádem, který má trochu jiné postoje nebo třeba věří jiným věcem nebo má i naprosto jiné vzdělání. A teď si představte, že vás nedělí jenom individuální charakteristika, ale rovnou vás dělí i společnost, kultura i zvyky. Nemusíte mít rádi komunisty, abyste se mohli o Vánocích setkat s vaší zarputilou babičkou.
Ale hned narazíme na menší překážku, když ani ty zvyky a tradice nesdílíme. To se potom divíme a kráčíme v kruzích. Vezměte si například buddhisty, ať někdo nemá hloupé řeči o islámu. Buddhisti uznávají kompletně jiný směr náboženství, mají jiné svátky, tradice, jiné zvyky. Kultura je úplně jiná, izolovaná od vlivu křesťanství.
Ježíš a Buddha pod jednou střechou
Je to jistý obranný mechanismus. Máme své vlastní přesvědčení, svůj vlastní postup. Děláme věci A způsobem A. Nikdy to nikdo nedělal nějak jinak, možná třeba věc A1.2 a způsobem A2.3, ale vždycky to bylo A. Najednou přijde někdo, kdo dělá věc A, ale způsobem B. No tak to teda ne hošku. Samozřejmě neříkáme, že všechny praktiky různých náboženství jsou přijatelná. Například sekání hlav a dekorace, abychom potěšili krokodýlího boha – asi chápete, že to není tak úplně něco, co bychom chtěli mít v demokratické společnosti. Stejně tak lidské oběti a možná i zvířecí oběti jsou dnes už přes čáru.
Je těžké odlišit člověka od kolektivu
Když vidíme Inda, vidíme desatero mýtů a předsudků všech Indů, nevidíme jednoho konkrétního Inda, který si třeba kupuje chleba před námi. Když se díváte na Čecha s pívem přes den v plechovce, vidíte desatero předsudků, ale tak nějak je vám pohled milejší než na Inda. Proč? Protože víte, že i když to bude nějaké prase, můžete si s ním pokecat, oba dva slavíte Vánoce, oba dva Velikonoce, oba dva máte výročí státu. Ale ten Ind už tohle nesdílí. A to je občas těžké překousnout – že to jde i jinak.